Kolik procent lidí má zubní kaz? Skutečné čísla a co s tím dělat

Zubní kaz je nejčastější onemocnění zubů na světě - a nejde jen o děti. I dospělí, i senioři, i ti, kteří si myslí, že se o zuby starají dostatečně. V České republice má každý druhý dospělý nějakou formu kazu. Ale kolik to přesně je? A proč to vůbec vůbec tak často vzniká?

Skutečná čísla: Kolik lidí má zubní kaz?

Podle nejnovějších dat ze Státního zdravotního ústavu z roku 2024 má 87 % dospělých obyvatel České republiky nějakou formu zubního kazu. To znamená, že z každých 100 dospělých lidí jen 13 má zuby bez jakéhokoli kazu. U dětí ve věku 12 let je to o něco lépe - tam má kaz přibližně 52 %, ale to je stále více než polovina. A u dospělých nad 65 let je tento podíl ještě vyšší - téměř 95 % má buď aktivní kazy, nebo dříve ošetřené zuby, které už jsou poškozené.

Proč je to tak vysoké? Nejde o to, že by lidé nečistili zuby. Většina českých obyvatel si čistí zuby dvakrát denně. Problém je v tom, jak a co se děje mezi tím čištěním.

Co vlastně zubní kaz je - a jak vzniká?

Zubní kaz není jen „černá dírka“ ve zubu. Je to postupné ničení tvrdých tkání zubu (skloviny a zubního cementu) bakteriemi, které žijí v plaku. Tyto bakterie živí se cukry, které jíme - a vyrábějí kyselinu. Ta kyselina roztavuje minerály ze skloviny. Na začátku je to jen bílá skvrna, kterou si většina lidí nevšimne. Pak se začne tvorit dutina. A až pak začne bolet - pak už je pozdě na jednoduché řešení.

Nejčastější původce: Streptococcus mutans. Tato bakterie je schopná přežít i v kyselém prostředí, které sama vytváří. A nejde jen o sladkosti. I chléb, rýže, ovoce nebo sušenky obsahují cukry, které bakterie přeměňují na kyselinu. Pokud se nečistí zuby po jídle, tyto bakterie mají neomezený přístup k potravě - a zuby se ničí.

Proč se kaz rozšiřuje i u lidí, kteří si čistí zuby?

Nejčastější chyby, které lidé dělají:

• Čistí jen jednou denně - a to většinou večer. Ráno je plak nejaktivnější, protože během noci se bakterie množí.
• Používají jen zubní kartáček - ale nečistí mezizubní prostory. Více než 60 % kazu vzniká právě tam, kde kartáček nedosáhne.
• Ne používají zubní nit nebo mezizubní kartáčky. Nebo je používají špatně.
• Čistí ihned po jídle, zejména po kyselých potravinách (citrony, káva, ovoce). Kyselina ještě nezakyselila sklovinku - čištění ji jen ještě více poškozuje.
• Nechávají si zuby v pohodě, dokud nebojí. Až pak jde k zubnímu lékaři - a zjistí, že je potřeba kořenové ošetření nebo výplň s větším zásahem.

Studie z Univerzity Karlovy (2023) ukázala, že lidé, kteří čistí zuby dvakrát denně, používají zubní nit a vyhýbají se sladkým nápojům mezi jídy, mají o 70 % méně kazu než ti, kteří čistí jen jednou denně a pijí sladké nápoje během dne.

Kdo je ve skutečnosti největším rizikem?

Největší riziko má:

• Děti a teenagedži - zvláště ti, kteří piji sladké nápoje z lahví nebo pohárků po celý den.
• Starší lidé - s věkem klesá produkce slin, které pomáhají neutralizovat kyselinu. Navíc často užívají léky, které způsobují suchost úst.
• Lidé s diabetesem - vysoká hladina cukru ve slinách podporuje růst bakterií.
• Osoby s nízkým příjmem - mají méně přístup k profesionální péči, kvalitním zubním pastám nebo pravidelným prohlídkám.

Je důležité si uvědomit: kaz není „genetická vada“. Je to nemoc, která se dá předcházet. Ale jen pokud se k ní přistupuje jako k preventivnímu problému - ne jako k „něčemu, co se stane, když už to bojí“.

Co dělat, abyste se vyhnuli kazům?

Nejúčinnější strategie je jednoduchá, ale vyžaduje konzistenci:

1. Čistěte zuby dvakrát denně - ráno a večer, po dobu dvou minut. Používejte pastu s minimálně 1450 ppm fluoru.
2. Používejte zubní nit každý večer - i když vám to přijde nepohodlné. Je to jediný způsob, jak odstranit plak mezi zuby.
3. Nejedzte sladké potraviny mezi jídy - pokud už to musíte, jedzte to najednou a pak si zuby vypláchněte vodou.
4. Navštěvujte zubního lékaře dvakrát ročně - i když nic nebojí. Profesionální čištění odstraní plak, který se neodstraní doma.
5. Zvažte fluoridové výplně nebo těsnění - pro děti i dospělé. Těsnění puklin na žvýkacích plochách snižuje riziko kazu o 80 %.

Nezapomeňte: fluor není „chemie“, která se do zubů „pumpuje“. Je to minerál, který pomáhá zubům se samoobnovovat. Když se kyselina začne vytvářet, fluor pomáhá znovu zpevnit sklovinku - dokonce i předtím, než vznikne dutina.

Když už to máte - co dál?

Největší chyba je čekat, až to začne bolet. Když je kaz na povrchu - stačí malá výplň. Když se dostane do zubního nervu - potřebujete kořenové ošetření. A když se rozšíří na celý zub - může to znamenat extrakci.

Nezapomeňte: kaz se nezastaví sám. Když ho necháte, bude se šířit. A nejen do dalšího zubu - ale i do dásní a kosti. V nejhorším případě může vést k infekci, která se rozšíří i do krevního oběhu.

Závěr: Kaz není osud - je to volba

87 % lidí má kaz. To zní jako nevyhnutelné. Ale nejsou to jen čísla. Jsou to lidé, kteří nečistí mezizubní prostory. Lidé, kteří piji sladké nápoje během dne. Lidé, kteří čekají, až to začne bolet.

Největší překážka není cena, nejsou lékaři, nejsou zuby. Je to zvyk. Zvyk, že „dostatečně čistím zuby“. Zvyk, že „sladké piji jen párkrát týdně“. Zvyk, že „zubního lékaře navštívím, jen když musím“.

Změňte tyto zvyky - a změníte i čísla. Nejen pro sebe. Pro celou rodinu. Pro budoucnost svých zubů.